Jak jsme přišli k Jessy ?
Pamatuju si, přesně doporobna, jak to tehdy bylo. Bylo to fajn, měsíc o prázdninách jsme byly s Barčou v Arnolticích, paráda, já jsem musela ale bohužel na týden odjet kvůli práci. Byl už čtvrtek, já jsem nedočkavě čekala na sobotu večer, až konečně dorazím zpátky. Najednou telefon od Jany. " Hele, máme tu pro Tebe překvápko, takovou flekatou huculku, přizabila jejího majitele, to bude něco pro Tebe!" Těšila jsem se o to víc, konečně jsem se dočkala soboty, přijedu, vidím krásnou huculku, pohladila jsem ji, nic neudělala, otočila jsem se zády( což jsem neměla dělat) a řekla jsem, že zas tak zlá není. Rafla mě hned do ramene :D . Jdu za Janou, ta drží v rukou krásné malé štěňátko a dá mi ji s tím, hele, překvápko :) . Volala jsem hned taťkovi, jestli ji vůbec doma mít můžu, je to přece jenom kříženec Asiata a labradora...Povolil, měla jsem radost, až potom jsem zjišťovala, jak se tohle mohlo stát, když asiata tam mají na hlídání, jinak se tam chovají různí pejsci. Janča mi řekla, že si Syndy chtěla užít, tak šla za Sorbonem. Bylo z toho osm malých štěňátek, jediná Jessy ( tehdy Princezna) přežila, protože je mamka všechny zalehla.
Tady je fotka, když jsme malou Jessynku přivezli.